Možná nepotřebujeme další návod, jak být produktivnější. Možná se jen potřebujeme znovu naučit chvíli nic nemuset.
Ráno vstát, připravit snídani, vyřídit zprávy, zvládnout práci, nákupy, domácnost, rodinu. A někde mezi tím vším bychom si ještě měly najít čas na sebe.
Jenže když konečně přijde chvíle volna, často se stane něco zvláštního.
Nedokážeme si ji užít.
Sedneme si s kávou a za pár minut přemýšlíme, co bychom ještě mohly udělat. Vezmeme do ruky telefon. Začneme plánovat zítřek. Nebo máme dokonce výčitky, že právě nejsme užitečné.
Kdy se z obyčejného odpočinku stalo něco, co si musíme zasloužit?
Žijeme ve světě, který oceňuje výkon, výsledky a efektivitu. Často si ani neuvědomujeme, jak hluboko jsme si tuto představu přenesly do každodenního života.
I volný čas chceme využít správně.
Jdeme na procházku, abychom splnily počet kroků. Čteme knihu, abychom se něco naučily. Cvičíme, abychom měly lepší postavu.
A když si chceme jen tak sednout a dívat se z okna?
Najednou máme pocit, že ztrácíme čas.
Přitom právě chvíle, kdy po sobě nic nechceme, mohou být velmi cenné.
Nemusíme se neustále zlepšovat. Nemusíme mít každý den nějaký výsledek. A nemusíme být pořád k dispozici ostatním.
Někdy úplně stačí jen být.
Možná sis někdy všimla, že když maluješ, přesazuješ květiny, pečeš nebo něco vyrábíš, čas plyne trochu jinak.
Najednou tolik nepřemýšlíš nad tím, co bylo včera nebo co tě čeká zítra.
Soustředíš se na to, co právě děláš.
Na barvu, kterou mícháš. Na pohyb štětce. Na strukturu plátna. Na drobné detaily, kterých by sis jinak ani nevšimla.
Tvoření přirozeně zapojuje naše smysly a pozornost. Může nám pomoci odpoutat se od každodenního přemýšlení a na chvíli se soustředit na přítomný okamžik.
A právě v tom vidím jeho krásu.
Nemusíš nic dokazovat. Nemusíš být talentovaná. Nemusíš vytvořit něco, co bude obdivovat celý svět.
Stačí, že tě samotné tvoření těší.
S touto větou se při svých workshopech setkávám velmi často.
„Já bych přišla, ale vůbec neumím malovat.“
„Naposledy jsem malovala na základní škole.“
„Já na to nemám talent.“
A pokaždé si říkám, jaká je škoda, že jsme si jako dospělé začaly spojovat tvoření především s výsledkem.
Vzpomeň si na malé děti.
Když dostanou pastelky, většinou nepřemýšlejí, jestli mají dostatečný talent. Prostě kreslí. Zkoušejí barvy, čáry a tvary. Radují se z toho, co právě vzniká.
Teprve postupně se učíme porovnávat, hodnotit a pochybovat.
Co kdybychom si alespoň na chvíli dovolily tvořit zase takhle svobodně?
Bez hodnocení. Bez očekávání. Bez potřeby dokonalosti.
Nemusíš mít doma ateliér ani drahé výtvarné potřeby.
Připrav si papír, několik barev a štětec. Najdi si patnáct minut, kdy tě nebude nikdo rušit.
A potom zkus následující:
Možná tě překvapí, jak příjemných může být obyčejných patnáct minut s barvami.
A možná zjistíš, že právě takové malé chvíle ti v běžném dni chybějí.
Blíží se období, kdy chceme všechno stihnout.
Nakoupit dárky, uklidit, napéct, vyzdobit domov a připravit krásné Vánoce.
Jenže někdy se při všech těch přípravách vytratí to nejdůležitější – radost z obyčejných okamžiků.
Co kdybychom letos zkusily něco jiného?
Místo dalšího úkolu v seznamu si naplánovaly večer pro sebe.
Uvařily si čaj. Zapálily svíčku. Vypnuly telefon. Vzaly do ruky štětec.
A dovolily si chvíli, kdy nikam nespěcháme.
Protože odpočinek není odměna za všechno, co jsme zvládly.
Odpočinek je přirozenou součástí života.
Právě z této myšlenky vznikají moje workshopy vědomého malování i Malovací Rituál Boxy VV Art Therapy.
Chtěla jsem vytvořit příležitost, kdy si žena může dopřát čas pro sebe, ponořit se do barev a užít si tvoření bez tlaku na výkon.
Druhá edice Malovacího Rituál Boxu s názvem Louka v tichu je malým pozváním k takovému večeru v pohodlí domova.
Najdeš v něm plátno, barvy, štětce, čaj a svíčku. Součástí je také vedená meditace, kterou obdržíš e-mailem.
Vše je připravené tak, aby sis mohla vytvořit vlastní malý rituál a namalovat obraz inspirovaný rozkvetlou loukou.
Předprodej druhé edice již probíhá, odesílání začíná 1. prosince 2026.
Ať už se rozhodneš tvořit sama doma, nebo přijdeš na některý z mých workshopů, přeji ti jedno:
Abys v každodenním shonu nezapomínala také na sebe.
Protože někdy nepotřebujeme udělat víc.
Někdy potřebujeme jen na chvíli zpomalit.
S láskou k tvoření,
Veronika Vejrková
VV Art Therapy
Zpomal. Tvoř. Dopřej si chvíli pro sebe.